Tak dlouho se chodí se džbánem... až se křivka utrhne

10. 12. 2019 9:53:32
Už víme, jak zajistit, aby náš džbán byl pořád plný mléka a strdí. Aby byl každý rok větší. Aby se zároveň příroda zelenala. To všechno už víme - alespoň teoreticky.

Snaha zachránit planetu před vydrancováním zatím neslaví velké úspěchy. Celosvětová čísla spotřeby materiálů a energií (a emisí) vykazují růst. Ještě před pár lety bychom to slavili jako pokrok a vítězství důvtipu nad chudobou. Dnes přesvědčivě víme, že tento růst spotřeby není možné dlouhodobě udržet, protože planeta už další zátěž neunese.

Nějakou dobu trvalo najít z této šlamastiky cestu ven alespoň teoreticky. Autoři sedmdesátých a osmdesátých let totiž viděli jedinou záchrannou brzdu v zastavení rozvoje, ve zmrazení světové populace i životní úrovně. Bohužel to je v rozporu s lidskou přirozeností. A také v rozporu s našimi schopnostmi udržet společenskou stabilitu a vůbec funkční zřízení.

Rozvíjej se udržitelně

Na konferenci v Riu v roce 1992 přijalo 178 účastnických států jako východisko z naléhavé nouze koncept trvale udržitelného rozvoje. Společnost se má nadále rozvíjet a podle možností i zvyšovat svůj blahobyt, ale jen v takovém rozsahu, který zabrání životu na dluh - na úkor příštích generací.

Zvyšování životní úrovně a současně snižování spotřeby energie a materiálů -- přesně tento svatý grál si lidstvo v Riu vytyčilo. Bohužel křivka růstu HDP a křivka spotřeby energií šly po desítky let nahoru i dolu nerozlučně spolu.

Různé země se o naplnění myšlenky snižování energetické a materiálové náročnosti snažily rozdílnou měrou. Statistici během let napjatě očekávali, kdy se křivka růstu HDP a křivka spotřeby energií od sebe oddělí. Tomuto okamžiku se říká decoupling - odtržení, ztráta vazby. Došlo k němu ve vyspělých zemích kolem roku 2000. Modelovým a hýčkaným příkladem se stalo Dánsko.

Jak je na tom ve srovnání s Dánskem Česká republika? Tvar grafu je podobný. Všechno vypadá optimisticky. Až snad na to, že v absolutních číslech je naše HDP na obyvatele třikrát nižší... a množství CO2 na obyvatele je přitom o třetinu vyšší. Pohádka tedy není dokonalá.

Decoupling je součástí myšlenkového rámce, v němž se současné mainstreamové pojetí ochrany životního prostředí pohybuje. Konference v Riu, její přípravy a závěry, jsou jedním z úžasných příběhů, kterému se ale bohužel ještě nedostalo zpracování v Hollywoodu.

Dvě zásady přijaté na konferenci v roce 1992 bych chtěl ještě vypíchnout [1]:

  • Předběžná opatrnost: "Pokud hrozí vážná nebo nenapravitelná škoda, nesmí být nedostatek vědecké jistoty zneužit pro odklad účinných opatření, která by mohla zabránit poškození životního prostředí."
  • Znečišťovatel platí: "Regulátoři by měli usilovat o to, aby bylo dodržováno pravidlo, že náklady související se znečištěním by měl v zásadě nést znečišťovatel." Tato zásada se zdá být na první pohled přirozená, ale je v ní skryto mnoho záludností. Pokud není naplňována, a to není důsledně skoro nikdy, brání to tržním silám, aby působily ve prospěch šetrnějších technologií.

Pospíchej pomalu

Československo samozřejmě myšlenky z Ria podpořilo. Společenský konsenzus se ale u nás zatím spíš kloní k tomu, že kdybychom se měli řídit závěry z Ria, byli bychom sami proti sobě, že je to zkrátka celé nerozum.

Setrvačnost myšlení je obrovská. To je holý fakt. Zároveň koncept ochrany přírody a ochrany klimatu je relativně nový. Ostatně vcelku nová je i potřeba této ochrany: ještě v učebnicích, ze kterých se naše generace učila na středních a vysokých školách, bylo prvořadým úkolem inženýrů nasytit základní potřeby obyvatelstva, vyrobit dostatek elektřiny, zajistit dostatek tepla pro domácnosti i průmysl. Ještě nedávno v mrazech nebyl dostatek uhlí a každé ráno v rádiu jsme si vyslechli, podle jaké otopové křivky můžeme odebírat svítiplyn.

Stěhujeme se. Do virtuální reality

Jak se vlastně docílí odtržení blahobytu od hmoty a energie, od množství tun materiálu, které jsme potřebovali k blahobytu doteď?

Decouplingu nahrává fakt, že člověk je sice tvor nenasytný, ale zároveň jeho schopnost spotřebovávat má svoje limity. Víc jídla už nesníme, i když naše peněženky budou plnější. Máme čím dál víc spotřebního zboží, ale pomalu nás to přestává bavit... prostě další spotřebiče, víc nábytku ani víc koberců už nechceme. Výrobky, které kupujeme, se vyrábí se stále nižší energetickou náročností: V roce 2010 se tuna oceli anebo tuna cementu vyráběla pouze s pětinovou spotřebou energie ve srovnání s rokem 1900. Což je impozantní úspora.

Mnozí autoři spatřují budoucnost v odhmotnění naší každodennosti, naší zkušenosti. A nejsou to jen samí bláhoví blouznivci. Nemyslí se tím, že bychom se napříště soustředili jen na duchovní život. Doslova se přestěhujeme do výlučně digitálního světa, do virtuální reality. Ekonom Tomáš Sedláček [2] píše: "Do reality budeme chodit tak, jako dnes chodíme do přírody: výjimečně, na výlet, s baťůžkem a mapou... a pak zase zpět do svého přirozeného prostředí. (...) Je představitelné, že časem bude mít člověk místo očí kamery (rozmístěné po celém světě), místo fantazie augmentovanou realitu (bojovat s draky v lese nebude potřebovat fantazii, ale VR brýle, které nám realitu podle potřeby dotvoří), místo paměti RAM, místo uší mikrofony, místo úst globální štěbetání na Twitteru. Jistě, člověk bude mít své původní oči a biologické uši, ale bude nám to asi tak platné, jako dnes neobutá noha. Nebo nahé tělo. Nebo zuby bez zásahů zubaře a staré oči bez brýlí."

Nevím, jak vy; ale já jsem trošku v rozpacích, jestli přesně tohle má být napříště naše globální naděje.

Zdroje:

  1. Jaroslav Knápek, Erik Geuss: Životní prostředí a ekonomika (2000)
  2. Tomáš Sedláček a hosté: 2036. Jak budeme žít za 20 let? (2016)
  3. https://www.google.com/publicdata/
  4. https://qz.com/791865/climate-change-charting-the-extraordinary-decoupling-between-gdp-and-carbon-emissions/
    Autor: Miroslav Pech | úterý 10.12.2019 9:53 | karma článku: 8.57 | přečteno: 484x

    Další články blogera

    Tato rubrika neobsahuje žádné články...

    Další články z rubriky Ekonomika

    Ladislav Jílek

    Něco k huti Liberty

    My starší ji známe pod jménem Nová huť Klementa Gottwalda. Ti ještě starší ji znali pod jménem Jižní závod, který jí dali Němci, kteří ji začali stavět během 2SV.

    25.3.2024 v 16:35 | Karma článku: 22.65 | Přečteno: 597 | Diskuse

    Milan Smutný

    Nesnesitelně drahá láce solárních a větrných zdrojů

    Daňoví poplatníci v Německu se vztekají: v rozporu s vládní ideologií zjišťují, že zelená tranzice levnými zdroji ze slunce a větru se nejen nekoná, ale devastuje ekonomiku, soukromé i veřejné rozpočty a vede k politickému chaosu.

    25.3.2024 v 11:31 | Karma článku: 35.74 | Přečteno: 904 | Diskuse

    Markéta Šichtařová

    Co se to děje s úroky?!

    Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.

    20.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 34.95 | Přečteno: 1572 | Diskuse

    Karel Trčálek

    Čelíme statistickému zkreslení paní Šichtařové!!!

    Počet lidí, kteří jsou přesvědčení, že je paní Šichtařová ekonomka, v roce 2023 stoupl o 173 000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik paní Šichtařové...

    18.3.2024 v 8:43 | Karma článku: 19.36 | Přečteno: 496 | Diskuse

    David Kunc

    Ekonomické události 11. týdne

    Americká inflace se delší dobu pohybuje nad 3 %. Aby inflace zpomalila, bude muset zpomalit i americká ekonomika - což, se možná již pomalu začíná dít. Dokud v USA nenastanou podobné symptomy jako v EU, bude inflace patrně vyšší

    18.3.2024 v 6:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 69 | Diskuse
    Počet článků 7 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 669

    V tomto blogu píši zejména o energetice. Přesvědčuji se každý den, že téma energie je především společenským tématem, mnohem více než technickým. Potřebujeme dobře rozumět historickým, politickým a sociologickým souvislostem, abychom mohli proniknout k podstatě problému. Mě osobně připadá energetika dobrodružná a barvitá. Od dob mých studií na Jaderné fakultě ČVUT prošla neuvěřitelným vývojem. Přes všudypřítomnou skepsi vnímám proměny v evropské i české energetické politice jako vítězství soustavného tlaku (západní) občansky aktivní veřejnosti.

    Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

    Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

    Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

    Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

    Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

    Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

    Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

    Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

    Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

    S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...